Sborové aktivity

Jsme otevřeným sborem a naše aktivity jsou přístupné všem bez ohledu na jejich vyznání. Informace o termínech konání najdete na vývěsce u kostela nebo na našich webových stránkách.


Nedělní bohoslužby
Sborový zpěv
Nedělní škola pro děti
Výuka náboženství-biblické hodiny pro děti
Konfirmace
Biblické hodiny pro dospělé
Biblické hodiny pro střední generaci
Sdružení mládeže
Setkávání maminek s dětmi
Setkávání seniorů
Autobusové zájezdy
Rodinné rekreace
Dětská vánoční besídka


Nedělní bohoslužby

Po založení kazatelské stanice v Kyšperku se konaly bohoslužby v budově měšťanské školy v Komenského ulici. Nebyly konány pravidelně a jejich termín byl oznamován na plakátech. Po celá dvacátá léta se čermenský kazatel musel dopravovat buď pěšky nebo bryčkou. Od počátku třicátých let mohl používat auto. V nepřítomnosti kazatele mohou být bohoslužby v naší církvi zajišťovány i jakýmkoliv dospělým členem sboru s výjimkou udělování svátostí. Pro tyto příležitosti jsou k dispozici vybraná kázání v písemné formě.V počátcích službu čtených bohoslužeb zajišťoval čermenský presbyter František Šilar, který docházel z Horního Třešňovce pěšky. Postupně se zapojovali i členové výboru kazatelské stanice. V roce 1924 bylo zakoupeno harmonium.
Pravidelné bohoslužby se počaly konat až v roce 1930 a sloužilo při nich kázáním či přednáškami mnoho hostu z okolních i vzdálených sborů. Až do roku 1930 chodili místní členové na velkopáteční bohoslužby do Horní Čermné, a to pěšky. Poté byl objednáván autobus. Tuto tradici ukončila okupace Československa v roce 1938. Po dobu první republiky se také 6. července konaly bohoslužby pod širým nebem na Husově náměstí v Kolonii. Bohoslužby mimo sbor byly také po dobu téměř deseti let konány pravidelně v plicní léčebně Albertinum, vždy v neděli večer. V roce 1959 ale byly na příkaz vedení léčebny ukončeny.
Během padesátých a šedesátých let byly také pořádány tzv. evangelizační dny, v rámci kterých bylo možné vyslechnout celou řadu zajímavých přednášek od českých i zahraničních hostů. Okruh témat byl velmi široký, od informací o církvích v Thajsku až po přednášku o Albertu Schweitzerovi. Konány byly také Dny křesťanské služby, Dny křesťanské rodiny, Dny reformace či Dny misijní.
Téměř 38 let byly k bohoslužbám a jiným církevním akcím používány školní prostory. V roce 1959 byl vysloven zákaz , a tak bylo nezbytné hledat náhradní prostory. Poměrně brzy se podařilo najít možnost pronájmu bývalé tiskárny, která jako modlitebna sloužila až do roku 1978. Vlastní prostory v Tyršově ulici bylo možné využívat až od roku 1978. Zahajovací bohoslužby se konaly 26.srpna 1979. Slavnost byla celodenní za přítomnosti synodního seniora Miloslava Hájka a hostů z řad římskokatolické církve, církve československé husitské a kazatelů z okolních sborů. Po sametové revoluci ale začaly být nedostačující, a tak bylo rozhodnuto postavit kostel nový. Stavba začala roku 1998 a kostel byl oficiálně otevřen roku 2003.
Při bohoslužbách aktivně napomáhají i členové sboru. Jednou z takových činností je doprovod na varhany. Když v 80.letech nebyl nikdo, kdo by se tohoto úkolu zhostil, tuto službu osobně vykonávala kazatelka Květa Šilarová. V letech 1981-1988 obstarávala varhanní doprovod s. Řeháčková z církve římskokatolické. Po ní se hry na varhany ujala naše dnešní kazatelka Jana Rumlová, dále Hana Dolečková, Jana a Marta Černohousovy, podle potřeby i kazatel Pavel Ruml. Na violu pravidelně doprovázel i Josef Černohous ml. Zpestřením některých bohoslužeb je i vystoupení mládeže s kytarovým doprovodem. Členové sboru také při bohoslužbách čtou pravidelně slova Písma. Některé bohoslužby byly vysílány Českým rozhlasem (v roce 1996,1998 a 2001). Po roce 2002 se do hudebního doprovodu zapojili noví dobrovolníci, k osvědčené varhanici Haně Dolečkové přibyla hráčka na flétnu a hoboj Lída Stejskalová,kytarista Aleš Pomikálek a zdatně vypomáhají i Katka nebo Petra Faltejskovy.

Bohoslužby jsou v Letohradě konány každou neděli v 9,00, v Písařově každou neděli v 9,30.
Pořad bohoslužeb je obvykle tento:
Pozdrav a četba vstupního žalmu
Píseň
Modlitba
Píseň (děti odcházejí na nedělní školu)
1.čtení z bible
Píseň
2.čtení
Kázání
Modlitba
Píseň
Sborová ohlášení
Přímluvná modlitba
Poslání
Požehnání
Píseň
(sbor stojí čtení z písma,modlitbách, poslání, požehnání a poslední písni)


Sborový zpěv

Pěvecký sbor vznikl na půdě kazatelské stanice ihned po jejím založení. S výjimkou let 1933-1934, kdy byly zkoušky konány společně se zpěváky československé církve husitské pod vedením jejich dirigenta, vedl pěvecký sbor téměř 40 let Otto Reinelt. Po celou dobu činnosti sboru provázel sborový zpěv všechny významnější události.
Práce pěveckého sboru ustala v roce 1970. Na tradici pěveckého sboru bylo navázáno v roce 1991 pod vedením MUDr.Ročka. Po osmi letech byla činnost opět přerušena pro velké pracovní zaneprázdnění dirigenta a nedostatek zpěváků. V listopadu roku 2002 začali zpěváci opět nacvičovat, ale po 2 letech byla činnost pěveckého sboru opět ukončena, opět pro nedostatek zpěváků. Můžeme jenom doufat, že časem opět pěvecký sbor uslyšíme


Nedělní škola pro děti

Nedělní škola jako alternativa části bohoslužeb pro nejmenší děti má v naší církvi dlouhou tradici. Historie nedělní školy v našem sboru sahá až do dvacátých let minulého století, kdy po dobu 4 let docházely do Kyšperka pěšky (!) učitelky nedělní školy z Horní Čermné. Ve vyučování poté pokračovala učitelka z Kyšperka, ale po jejím odstěhování se na obnovení výuky čekalo celých 7 let. Ve čtyřicátých letech se vyučování rozšířilo i do Verměřovic, Dolní Dobrouče a do misijní stanice v Jablonném nad Orlicí. V padesátých letech přibyla výuka v kazatelské stanici v Žamberku. Nedělní škola ukončila svou činnost na všech místech na konci šedesátých let. Místo toho byl na závěr školního roku pořádán jednodenní výlet pro děti k památným místům v okolí. Vyučování v nedělní škole obnoveno díky přílivu dětí i aktivitě členek sboru na počátku devadesátých let obnoveno a trvá až do dneška.

Na nedělní školu děti odcházejí po druhé písni,tj. asi v 9.15, do dětské klubovny. Zúčastnit se mohou děti jakéhokoliv věku, menší i s doprovodem maminek. Povídají si, zpívají i malují, zejména pro aktivní děti je výhodnější, když nemusí jenom sedět a poslouchat, aby nerušily jiné.


Výuka náboženství - biblické hodiny pro děti

Náboženství se začalo učit ihned po založení kazatelské stanice v roce 1921, a to na školách v Kyšperku, Orlici, Kunčicích a Verměřovicích. Zpočátku výuku vedl kazatel z Horní Čermné, ale pro velké zaneprázdnění jej vystřídaly katechetky ze stejného sboru (Marta Šilarová, Anna Hejlová, Květa Dusová a Květa Marková). Žáků bylo celkem kolem 80.
V roce 1940 se výuka rozšířila do škol v Dolní Dobrouči, Dolní Čermné a Žamberku.Ve druhé polovině čtyřicátých let bylo vyučování nepravidelné a přibyla měšťanská škola v Králíkách a místní polepšovna. Počátkem padesátých let bylo pravidelné vyučování ve školách v Letohradě, Žamberku, Jablonném nad Orlicí, Dolní Dobrouči, Kunčicích-Orlici, nakrátko přibyly školy v Kunvaldě, Verměřovicích, Nekoři, Záchlumí, Liticích nad Orlicí, sezónně i v Doudlebách a Vamberku.
Po roce 1948 začala restriktivní opatření ohledně náboženských aktivit. Protože se očekával zákaz výuky náboženství na školách, začalo se s provozováním tzv. biblických hodin, které umožňovaly výuku náboženství na půdě sboru.V Letohradě se biblické hodiny pro děti začaly konat již v roce 1958 a po nějaký čas probíhaly souběžně s výukou na školách.
Od roku 1953 byla výuka náboženství změněna na nepovinný předmět, což spolu s represemi vůči věřícím vedlo k úbytku žáků. Od počátku šedesátých let výuka na školách ustává, nejdéle se udržely hodiny v Dolní Dobrouči a Verměřovicích.
Výuka náboženství na školách byla obnovena v době Pražského jara na dva roky a vyučovalo se opět v Letohradě, Žamberku a Verměřovicích. Pak nastává přestávka až do roku 1989. Po sametové revoluci se po čtyři roky náboženství vyučovalo opět na školách. Poté byla výuka pro nedostatek žáků ukončena a děti se mohly nadále vzdělávat na faře v rámci biblických hodin. V sedmdesátých letech se biblické hodiny konaly kromě Letohradu také v Dolní Dobrouči a Verměřovicích, v osmdesátých letech přibyl i Kunvald. Koncem osmdesátých let byla výuka mimo Letohrad zrušena.V roce 1999 byla zavedena výuka v Žamberku, která se konala vždy v některé z rodin. Tyto hodiny byly v roce 2002 ukončeny. Zůstala tak pouze výuka v Letohradě.

Biblické hodiny pro děti se konají během školního roku 1x týdně v budově kostela. Děti se během nich seznamují se základy bible. Nejedná se o žádné memorování, ale o srozumitelné vysvětlení textu. Prostřednictvím materiálů připravených synodní radou naší církve se mohou děti do výuky aktivně zapojit.Výuku vede sestra farářka. Den a doba konání se určuje na každý školní rok dohodou mezi rodiči a kazatelem.


Konfirmace

Konfirmace je slavnost, při níž dospívající děti veřejně vyznají svou víru a poprvé tak mohou přistoupit k Večeři Páně (je to určitá paralela katolického biřmování a prvního přijímání). Přesný věk konfirmandů není určen, obvykle je to 14 -16 let. Vlastní konfirmaci předchází konfirmační příprava zaměřená na seznámení s dějinami křesťanství, církví a jejími řády a studium bible. Tato příprava je obvykle dvouletá a její účastníci se scházejí 1x týdně. Na závěr předkonfirmační přípravy se koná veřejná zkouška jejich znalostí.
Po zřízení kazatelské stanice se konala konfirmační slavnost všech přihlášených dětí. Předkonfirmační vzdělávání bylo začleněno do výuky náboženství. První slavnosti probíhaly ve sboru v Horní Čermné spolu s místními konfirmandy. (Do Horní Čermné bylo zvykem chodit pěšky, neboť hromadná doprava neexistovala). V letech 1930-33 byla konfirmace konána v Kyšperku, ale v následujících letech se vrátila opět do Horní Čermné a pro účastníky už byl objednáván autobus.
V roce 1939, kdy bylo území Československa rozděleno mezi Sudety a protektorát,byly od sebe odděleny i Kyšperk a Horní Čermná. Konfirmace se tak konaly opět v Kyšperku a čermenský farář pro práci v kyšperském sboru musel získávat propustky od německých úřadů. Konfirmace tak byla ohrožena v roce 1940, kdy na stanovený termín kazatel propustku nedostal. Vypomoci tak narychlo musel choceňský kazatel Jan Řezníček.V roce 1941 se konala konfirmace ve sboru Chocni, která se stala po dobu okupace mateřským sborem sboru kyšperskému. Od roku 1942 pak byly konfirmace konány vždy v Kyšperku.
Předkonfirmační příprava byla organizována nejenom na půdě sboru, ale i v okolních vesnicích, což při absenci dopravy kladlo velké časové nároky na kazatele. Vyučovalo se v rodinách, a to v Záchlumí, Liticích nad Orlicí, Nekoři, Kunvaldě, Žamberku, Dolní Dobrouči a Verměřovicích.
Během předkonfirmační přípravy se dětí lépe poznávají a sžívají. K tomu přispívají i společně navštěvované akce - např. v roce 2001 konfirmandi společně navštívili švýcarský reformovaný sbor v Scuolu a v létě pak týdenní vzdělávací kurs v Křižlicích.
Poslední konfirmace se konala roku 2005 a konfirmovány byly 4 děti.

Další předkonfirmační příprava bude vzhledem k věku účastníků zahájena zřejmě v roce 2009. Otevřít je jí možné ale i dříve, bude-li zájem ze strany dospívajících a jejich rodičů.Tato příprava je otevřena všem mladým lidem ve věku 13-15 let, kteří se chtějí dozvědět více o víře a křesťanství.Podrobnější informace můžete získat na faře.


Biblické hodiny pro dospělé

Biblické hodiny pro dospělé jako formu pravidelného biblického vzdělávání pro dospělé členy sboru zavedl již v roce 1926 čermenský farář Karel Balcar, ale jeho aktivita se nesetkala s porozuměním a zájmem, takže zakrátko ustaly. O jejich znovuzavedení se postaral roku 1938 místní učitel a konaly se v rodinách.
Od roku 1940 probíhaly pod vedením prvního kazatele Josefa Voborníka a konaly se v rodinách i ve škole. Od roku 1943 je bylo možno navštěvovat i v Dolní Dobrouči a Verměřovicích (do roku 1986), krátce i v Kunvaldě (1943).
Na konci čtyřicátých let bylo jejich konání zcela zastaveno a obnovilo se až v roce 1950. K původním místům přibylo Jablonné nad Orlicí (do roku 1963). Od konce 80.let jsou biblické hodiny konány pouze v Letohradě i v Dolní Dobrouči , od roku 1995 přibyl i Žamberk. V roce 1991 byly zahájeny pravidelné biblické hodiny také v Ústavu sociální péče na Žampachu. Mezi místními chlapci se těší velikému zájmu.

Biblické hodiny pro dospělé se konají pravidelně s výjimkou prázdnin 1x týdně. V Letohradě v budově kostela, na Žampachu v Domově pod hradem. Biblické hodiny v Žamberku probíhají v penzionu pro seniory.


Biblické hodiny pro střední generaci (třicátníci)

Jedná se o pravidelné setkávání střední generace nad biblickými texty. Od roku 1975 byly pořádány schůzky 1x měsíčně a účastnili se jich i členové místní katolické církve nebo lidé z necírkevního prostředí. Velké oblibě se těšily především na konci osmdesátých let. Dalších 15 let byly pro nedostatek účastníků zrušeny, jejich konání se obnovilo opět v roce 2007.

Třicátníci se scházejí 1x měsíčně v rodině některého z účastníků nebo v budově kostela.


Sdružení mládeže

Už v polovině třicátých let minulého století se tehdejší výbor kazatelské stanice rozhodl založit sdružení mládeže za účelem "prohloubení náboženského a mravního života mezi mládeží i ve všech našich rodinách". Podle kroniky se "slavnostní zahájení činnosti se konalo 1.března 1935 v měšťanské škole. Přítomen byl kazatel mateřského sboru v Horní Čermné Josef Balcar spolu s 30 mládežníky a delegáty ze sboru v Rychnově nad Kněžnou a v Chocni. Shromáždění se účastnilo také mnoho hostů z Letohradu a okolí. Jedna velká místnost byla úplně plná. Na programu byly recitace, proslovy a sborové zpěvy. Pohoštění bylo zajištěno bílou kávou a 23 velmi dobrými bábovkami. Slavnost byla ukončena v 17,30."
Schůzky mládeže se konaly pravidelně 1x týdně a program si z počátku zajišťovali samotní mládežníci. Po nástupu kazatele jim byl na schůzky zajišťován biblický výklad. Členové sdružení mládeže se pravidelně zúčastňovali celocírkevních sjezdů mládeže i akcí pořádaných sousedními sbory. Na domácí půdě byly pořádány tzv. Dny mládeže, které zahrnovaly dopolední bohoslužby a odpolední program s pohoštěním, což znamenalo přednášku, recitace, sborový zpěv, hudbu a hry. Pod vedením Josefa Rumla dokonce vzniklo i houslové kvarteto. V létě byly organizovány výlety po okolí, nejvíce do Kunvaldu na domek Na sboru a na pastvinskou přehradu. Těchto výletů se zúčastňovala i katolická mládež nebo mladí lidé bez vyznání.
Po skončení druhé světové války nastal v aktivitách mládeže útlum v důsledku odlivu členů ať už z důvodu sňatku, studia nebo přestěhování. Oživení nastalo počátkem padesátých let a trvalo až do roku 1975. V letech 1975-1985 se mládež scházela jen nepravidelně. Pravidelné schůzky byly obnoveny roku 1985 a probíhají podnes.
Program si mládež organizuje sama. Zúčastňuje se také celé řady celocírkevních aktivit jako jsou sjezdy nebo vzdělávací kursy. Organizuje setkání s mládeží s jiných sborů. Děti i mládež pravidelně spolupracují při bohoslužbách při doprovodu na hudební nástroje nebo čtení z bible. Již několik let zcela zajišťují pašijové bohoslužby na Zelený čtvrtek. Tradicí se také staly prázdninové aktivity, byly např. organizovány vodácké výlety na Hron nebo Sázavu. V současnosti je v rámci našeho sboru organizován týdenní pobyt na chatě YMCY v Pastvinách, v rámci celé církve je to celá řada různých kurzů a prázdninových akcí.

Pravidelné schůzky mládeže se konají vždy po domluvě, obvykle v sobotu v 18 hodin v budově kostela. Informace o celocírkevních aktivitách pro mládež najdete na www.evangnet.cz.


Setkávání maminek s dětmi

Setkávání maminek s malými dětmi začalo po příchodu sestry farářky Kačenové. Maminky se schází 1x týdně na faře a je pro ně připravena beseda nebo krátká přednáška nějakého hosta.

Den a doba konání se určuje na každý rok dohodou mezi maminkami a kazatelem.


Setkávání seniorů

Tato setkání se konají už od roku 1992. Několikrát do roka se senioři sejdou, aby společně strávili nedělní odpoledne s pobožností, po které následuje občerstvení a přednáška na nějaké zajímavé téma. Doprava i pro vzdálené účastníky je zajištěna autem. V roce 1992 byl také organizován ke spokojenosti všech zúčastněných společný týdenní pobyt seniorů v nově zrekonstruovaném církevním středisku Sola Fide.

Informaci o termínu setkání seniorů je zveřejněna na našich webových stránkách nebo na vývěsce u kostela.


Autobusové zájezdy

Od roku 1949 se každoročně pořádal nedělní autobusový zájezd pro členy sboru. Jednalo se o jednodenní akci spojenou s návštěvou bohoslužeb někde na plánované trase, společný oběd a odpoledne prohlídka zvoleného místa. Od roku 1999 bylo pravidelným organizátorem místní sdružení YMCA a zájezdů se zúčastňovali i nečlenové sboru. V posledních letech na tuto tradici poněkud zapomínáme.


Rodinné rekreace

Od roku 1984 mají rodiny v našem sboru možnost zúčastnit se společné dovolené v některém z církevních zařízením v rámci České republiky. Jsou organizovány jako týdenní a v jejich rámci je možno se zrekreovat, zúčastnit společně výletů i duchovních akcí - bohoslužeb, diskusních večerů a přednášek. Pro děti je organizován zvláštní program. Pravidelně se jich zúčastňují jak členové církve, tak i lidé z necírkevního prostředí.
Zejména v 80. a 90.letech se v rámci našeho sboru konaly společně dovolené až 100 účastníků.Máme tak krásné vzpomínky na Křížlice, Potštejn, Bítov, Široký důl.... V současné době se ustálila tradice dovolených na zařízení YMCA v Pastvinách.

Informace o možnostech rodinné rekreace najdete na webových stránkách sboru nebo na www.evangnet.cz.


Dětská vánoční besídka

Tato akce se koná od prvního roku založení kazatelské stanice. Program byl zprvu nacvičován během nedělní školy a výuky náboženství, později se přesunul do biblických hodin pro děti. První desetiletí byly nacvičovány básně, postupně se program měnil v divadelní scénky. V současné době je dětská vánoční besídka záležitostí nejen dětí, ale i mládeže. Menší děti přednášejí básně, starší děti a mládež připravují divadelní vystoupení v dobových kostýmech, které si připravují sami nebo za pomoci rodičů. Od devadesátých let se do programu zapojují i chlapci z Ústavu sociální péče ze Žampachu.
Součástí vánoční besídky je i nadílka. Zpočátku ji tvořilo ovoce a cukroví, které se peklo společně, nejdříve u sestry Zajíčkové, pak u pekaře Jakeše. Během druhé světové války nebylo možné nadílku konat kvůli lístkovému systému a vysokým cenám potravin na volném trhu. Jednou se nadílka přesto konala a děti dostaly dřevěné hračky od bratra Viléma Kovařovice a knihy od sboru. Po válce byla nadílka opět ve podobě cukroví obnovena a knih. Cukroví společně pekly členky sboru. Obsah nadílek se časem měnil, od osmdesátých a devadesátých let děti dostávaly zdobené perníky či jiné sladkosti nebo knihy. Nadílku dostávají také senioři let.

Vánoční besídka se obvykle koná 4.adventní neděli. Děti začínají nacvičovat o měsíc dříve. Bližší informace získáte na faře.