28.10.2018 - kázání Václava Skalického na Žalm 7*4-6


V našem evangelickém zpěvníku, ze kterého dnes zpíváme, nalezneme 586 písní, které můžeme rozdělit podle různých hledisek: děkovné, prosebné, přímluvné, vyznávající, vánoční, velikonoční, atd. Ale takové zcela základní dělení spočívá v tom, že v něm jsou písně, které se zpívají a jsou pravidelně zařazovány do programu bohoslužeb, a pak ty ostatní. Ty, které se nepoužívají. Buď proto, že je nikdo nezná nebo je neumíme zazpívat či zahrát. Či snad nesedí kazatelům, kteří písně vybírají, mají podivnou melodiku a dnes nesrozumitelné otextování. V některých sborech si vedou seznamy vybraných písní a zpívají už pouze z nich…Proč o tom mluvím?

    Kniha žalmů je vlastně také zpěvník. Prastarý, ale dodnes používaný – nejen ke zpěvu, ale i k modlitbě, čtení, studiu. A odhaduji, že každý z vás, kteří knihu Žalmů občas otevíráte, má také svůj seznam. Hromádku těch, které vás oslovují, můžete se s nimi ztotožnit, znáte je třeba i nazpaměť, a pak hromádku těch ostatních. Obávám se, že 7. žalm většinou na listině oblíbených nebude. Z důvodů, které jsou po přečtení tohoto nedlouhého žalmu zřejmé. Je to zoufalý výkřik někoho, snad krále Davida, který se nachází ve veliké nouzi. Hrozí mu nebezpečí, jdou po něm, usilují mu o život. Kdo z nás něco takového zažil, zažívá nebo zažije? Máme své smutky, trápí nás nemoci, nezdary v zaměstnání a osobním životě, občas se s někým nepohodneme, ale že by nám šel někdo po krku? Vlastně bychom měli být rádi, že nám tento žalm nemluví z duše a měli bychom děkovat za klidné poměry, ve kterých žijeme…

Kromě této situace, ve které se žalmista nachází, tedy obklopen zuřivými a úskočnými nepřáteli, nám může přijít zvláštní i jeho reakce: prosí Hospodina o pomoc, ovšem tak, že se dovolává Hospodinova hněvu, přeje si, aby si to s nimi vyřídil a vůbec by mu nevadilo, kdyby to bylo pěkně fyzicky, kdyby tak dostali po hubě…“Jeho násilnictví na lebku mu padne.“ Autor žalmu se také dušuje, že útok proti němu není zapříčiněn jeho hříšným jednáním, je si tím 100% jistý, až se tím úplně zaklíná, jak jsme před chvílí slyšeli. Tedy náznaky pomstychtivosti, ujišťování se vlastní bezhříšností – to by asi v křesťanské modlitbě skřípalo, ale to nejvíce zarážející jsem si nechal nakonec. Ž 7,4-6 + zopakovat: „Jestliže jsem z prázdných ohledů šetřil protivníka.“ Šetření, milost, volnost pro protivníky je na seznamu špatností, od kterých žalmista dává ruce pryč. Jak to jde dohromady s křesťanskou láskou k nepřátelům, s nastavováním druhé tváře, s odpouštěním a přemáháním zla dobrem? Těžko.

    Zde bychom mohli skončit a rozejít se s tím, že tento žalm je opravdu zaslouženě v té hromádce nepoužívaných, je jednoznačně ponořen ve Starozákonním kontextu „oko za oko, zub za zub“ a ovlivněn častými půtkami horkokrevného Davida. Ovšem takový soud by byl příliš rychlý, plochý, z jedné perspektivy. Biblické texty jsou podivuhodné v tom, jak klamou tělem a vybízejí k hlubšímu zamyšlení. Byla řeč o Davidovi a jemu je žalm výslovně připisován. A kdo byl David? To by nám řekli i děti z nedělky, že král. Ještě než se jím stal, byl vůdcem, který byl odpovědný za své věrné, za vojáky, kteří s ním bojovali, za lidi na území, které ovládal. Dnes bychom řekli politik, státník. A z pohledu státníka, člověka odpovědného za spoustu lidí, jejich bezpečnost a pokojné soužití, dává tento žalm najednou smysl. V politice jsou chvíle, kdy shovívavost k vnějším agresorům nebo nebezpečným zločineckým skupinám uvnitř státu není na místě. Je jeho povinností jako mocenského činitele takové darebáky nešetřit. Měkkost a ohledy (slovy žalmu prázdné ohledy) mohou být v takové situaci ničivé. Představitel státní moci, který se takto chová se dopouští politického zločinu. Apoštol Pavel křesťanům do Říma napsal: „Jednáš-li špatně, máš proč se bát, neboť vládnoucí moc nenese meč nadarmo.“ V případě potřeby s ním i sekne…

    Bratři a sestry, dnes si připomínáme 100. výročí naší novodobé státnosti. Kdo se o ní nejvíce zasloužil, by nám, doufám, také řekli děti z nedělky. Bylo nebo bude odhaleno několik jeho soch, kde co je po něm pojmenované, dívá se na nás z bankovek vysoké hodnoty. Ovšem to my bychom se měli dívat na něj, zajímat se o jeho životní příběh, číst jeho knihy a přemýšlet nad jeho slovy. Na pozadí dnešního žalmu vede spojovací čára od krále Davida, který v těžkostech hledá Boží posilu k dobrému státnickému jednání k prvnímu československému prezidentovi, u kterého nikdy nechyběla Bible na psacím stole. K člověku, který byl odpůrcem trestu smrti a věřil v jeho budoucí zrušení, a přesto podepsal několik rozsudků s tímto verdiktem. K člověku, který nenáviděl válku, a přesto neváhal poslat armádu, vyžadovala si to obrana nového státu. K člověku, který nespoléhal jen na své schopnosti. K člověku, který prohlásil: “Vůdcem dobrým bude ten, kdo dovede sloužit a kdo cítí, že sám je veden a veden být chce.“

    Oslavme narozeniny našeho státu a přejme si v jeho čele co nejvíce Masarykem inspirovaných osobností. Nezapomeňme, že na to máme určitý vliv i my. Stejně jako na to, zda tento stát bude sociálně citlivý, spravedlivý, stíhající opravdové darebáky a podílející se na větší bezpečnosti ve světě. Nebo jestli to bude stát surový, zkorumpovaný, ulhaný, deptající své vlastní občany, lhostejný k problémům, které svět sužují.Mějme na paměti, že stát není předmětem uctívání a smyslem všeho konání. Nikdy nebude dokonalý a nelze ho vždy řídit podle pravidel, kterými se řídíme v osobním životě a ve vztazích s druhými lidmi. Však si osobnosti, které ho chtěly pozvednout, často nad jeho stavem zoufaly. Podobně jako David v dnešním žalmu.

     Ten je ukončen krátkou, trochu zašifrovanou výzvou ke chvále, ve které je Hospodin označen jako Bůh Nejvyšší. Toto oslovení se užívalo v Jeruzalémě při chrámové bohoslužbě, tedy na místě, kde se shromažďovali věřící, aby zde Boha nahlas chválili. Jsem vděčný, že jste si v tento významný den, který vyšel zároveň na neděli, dali tu práci a přišli sem, abychom mohli vzdát díky společně. „Budu vzdávat chválu Hospodinu, že je spravedlivý, budu zpívat žalmy jménu Hospodina, Boha nejvyššího.“Amen.