Pozdrav konfirmandům místokurátorky Renaty Popelářové


Milí konfirmandi, dnešního dne vstupujete do společenství stolu Páně – tahle trochu nezvyklá formulace vystihuje změnu ve vašem životě i skutečnost, že členy sboru jste již řadu let.

Viděli jsme vás vyrůstat a dospívat, někdy třeba i trochu hlučně, ale to k tomu patří, protože jsme si vždycky mohli připomenout, že nám zde vyrůstá další generace. Byla a je to radost mít vás tady. Konfirmace je vyvrcholením vašeho dosavadního působení ve sboru a vy si nutně, jako ti před vámi, dříve či později položíte otázku – proč tam vlastně chodím?

Sbor často nazýváme širší rodinou – stejně jako v rodině si nemůžeme vybírat, kdo do něho patří, stejně jako v rodině nás něco spojuje – a tím pojítkem je víra, kterou jste právě vyznali.

Tak jako neexistuje dokonalá rodina, tak neexistuje ani dokonalý sbor – budete-li ho hledat, budete nutně zklamaní. Ale přes veškerou nedokonalost je sbor místem, které potřebujeme. Místem, kde se spolu modlíme a chválíme Boha, kde se radujeme z úspěchů či nacházíme útěchu v případě smutku, kde se nám dostane pomoci a kde i my můžeme pomoci těm, kteří jsou nějakým způsobem v nouzi.

Potřebujeme sbor a sbor potřebuje nás.

Přeji vám i nám, abychom se zde spolu i nadále setkávali, a abyste pro sbor naší církve, ať už vás život jednou zavěje kamkoliv, našli trvalé místo ve vašem životě.