Kázání Radima Žárského v Letohradě 27.4.2008 při Seniorátních dnech mládeže na Jana 16, 23b – 33 (zvláště v.23b.24)


Pane Bože, prosím Tě ve jménu Pána Ježíše…
zachraň svět
zastav konflikty mezi národy
znič nenávist a zlobu
zabraň chudobě a sociálnímu vyloučení
zastav epidemii AIDS
zastav šílené vykořisťování přírody a znečištění

Modlím se ráno - a večer ve zprávách to samé… Nic se neděje?!

Mám to říci hlasitěji!? Říkám to špatně? Ne, říkám to podle instrukcí v Bibli…

Pane Bože,… já, vím, že Bible není čarodějná kniha Harryho Pottera, na přípravu zázračných lektvarů…Je to tajemná kniha moudrosti, zákona a dobré zprávy - evangelia. Já vím…!

Ale.., jak to funguje…Pane, občas nám připadá, že to nějako nefunguje. Často se modlíme, voláme k tobě a jakoby se nic neděje… Tak jak to funguje? Děláme něco špatně? Dostaneme odpověď?

Jak k nám, Pane, vlastně mluvíš? Pane, kdy mluvíš v obraze? Kdy jsou slova v Písmu svatém obraz snažící se lidskými slovy nějak popsat nepopsatelné skutečnosti mezi nebem a zemí? A kdy mluvíš přímo? Kdy máme jít a udělat přesně to, co říkáš…do slova a do písmene.. Jak to máme poznat!?

To jsou otázky, které se mi honily hlavou při meditaci nad tímto známým oddílem. Možná se ta slova honí občas hlavou i vám, když přemýšlíte nad těmito a jinými slovy Písma svatého.. Určitě se tyto myšlenky honily hlavou i prvním učedníkům, když následovali Ježíše! Sami jeho nejbližší učedníci, jeho přímí žáci mu často nerozuměli!! Máme o tom svědectví na mnoha místech v evangeliích. Občas vůbec nic nechápali.

Že by Ježíš neuměl komunikovat? Že by byl špatný učitel? Že by to neměl dobře promyšleno, co chce vlastně říci a tak by mlžil…? Byl na tom tak špatně, že si jej měli správně vzít do parády mediální poradci. Odborníci, kteří by jej naučili, jak sdělovat informace tak, aby byly pro lidi zajímavé a pochopitelné…?

To nemyslím! Problém nebyl a není na vysílači…je na našem přijímači. Dnešní oddíl slouží tomu, abychom správně vyladili náš přijímač. Špatným příkladem a naším zrcadlovým obrazem jsou již zmínění Ježíšovi učedníci. V tomto příběhu zjevně netuší, která bije. I jinde v evangeliích. Vše vlastně pořádně pochopí a jejich vztah ke Kristu a k Bohu nabude toho správného tvaru až po událostech velikonoc, umučení a vzkříšení Krista. Až pak víra otevře jejich oči a uši a začnou vidět věci ve správném světle.

Je to tak přátelé, Ježíšovi učedníci – apoštolé, mučedníci, první sloupové Církve, byli napřed pěkně tupá dřeva. A tak s nimi také Pán Ježíš jedná se zjevnou ironií. Vidí, že jsou úplně mimo. Učedníci se sice chvástají, že Ježíše dobře znají, že jsou mu plně oddáni, ale skutečnost je taková, že se v dalších nepříznivých dnech rozprchnou, jakmile začne jít do tuhého. Za hlavu hodí všechna předsevzetí o následování Ježíše, všechny sliby, zbožné řeči a už jsou zalezlí doma s hlavou pod peřinou.

Sestry a bratři, ono zač byste prosili v mém jménu… totiž závisí na našem vztahu k Bohu ke Kristu. Jestliže máme Pána Boha plnou hubu a přitom je náš vztah k němu porušený, nemůžeme nikdy pochopit, co nám vlastně chce Bůh říci. A naopak máme-li Boha ne plnou pusu, ale plné srdce. Jsme-li pro Boha ochotni něco obětovat a nezmizet, když jde do tuhého. Nenechat Krista opuštěného, pak jistě poznáme co nám Bůh ve svém Písmu sděluje. Chceme-li rozumět Božímu slovu, nemůžeme utíkat od Krista, ale musíme naopak běžet ke Kristu, i když to bolí, i když je pro to potřeba něco udělat. Projevit se. V našem osobním vztahu k Bohu, v tom, že Boha oslovuji Otče a vím, že On zná mé jméno, stará se o mne… je ten klíč k porozumění tomu co nám říká. Lidé s hlubokým osobním vztahem k Bohu bývali vždy velmi dobře v životě zorientováni a dovedli držet směr i jej ukazovat druhým. Každý z nás se jistě s takovým člověkem setkal. Nedávno jsme se rozloučili s Radovanem Lukavským. Myslím, že on kupříkladu takovým člověkem byl. Či nedávno zesnulý prof. Jan Heller, který ovlivnil generace bohoslovců a k národu promlouval i prostřednictvím rozhlasu...

To 2. co chci říci:

Ten vztah k Bohu není jednostranná záležitost. Není to naše nepříjemná povinnost. Bůh vrací. A vrací hodně. Bůh po nás nechce jen slepou poslušnost a oddanost až do roztrhání. Má pochopení pro tvrdost lidského života. „Ve světě trápení máte..“ Bůh ví a vyzkoušel si to v Kristu, že život není procházka růžovým sadem zvláště těch, kteří se otevřeně k Ježíši hlásí. Chce to odvahu následovat Krista. Učedníci ji hned na poprvé také neměli. Je to první reakce všech. Honem zalézt, stáhnout se, někam se schovat, když se objeví problém. Důležité je však to druhé, co konec konců udělali i apoštolé. Najít nakonec odvahu vystrčit nos, vyjít a přihlásit se ke Kristu. Učedníci tu odvahu našli a - díky Bohu - z jejich apoštolského svědectví žijeme dodnes. Vždyť k tomu apoštoly i nás povzbuzuje Kristus: ale, vzchopte se, nebojte se, buďte vzmužilí, mějte odvahu (buďte dobré mysli) já jsem přemohl svět.

Buďme tedy nebojácní lidé dobré mysli. Jinak to nejde, vždyť s ustrašenými křesťany navíc špatné mysli musí být utrpení žít. To není náš úkol tady ani jinde ve světě. On je opravdu Pánem, vše přemáhá, není to žádná fráze, žádná iluze, kterou my křesťané udržujeme po tisíciletí. Vždyť i ti největší borci, celebrity, světovládci, magnáti s jejich koncerny a diktátoři s jejich říšemi podléhají času a zkáze. Času a zkáze však nepodléhá Boží království, kterému sloužíme. Proto se nemáme strašit, máme mít odvahu a dobrou mysl.

Jsme v období po velikonocích. V období, kdy se podle svědectví Písma učedníci intenzivně setkávali se vzkříšeným Kristem, než byl vzat do nebe. V tomto období učedníci zažívali něco naprosto úžasného, co se dá popsat jen obrazy, kterým musíme porozumět svým srdcem nasměrovaným k Bohu. Církevní tradice dokonce neděle v tohoto období mezi velikonocemi a nanebevzetím pojmenovala jmény. Vždy, když je nám něco milého, dáváme tomu jména. Dokonce i neživým věcem (auto, počítač, kytara...). Každá z velikonočních nedělí dostala své jméno. Poslední 3 neděle před svátkem nanebevzetí se jmenují: Jubilate, Cantate, Rogate.. tj. Raduj se, zpívejte, modlete se! A tak se radujme z podané ruky a partnerství, které nám Bůh nabízí. Je to opravdu výhodná nabídka! Žádný šunt z Kauflandu či Penny... Zpívejme radostí (jako dnešní sbor mladých, jak za chvíli uvidíme). A také se ve jménu Pána Ježíše Krista modleme …