Spolupráce se sbory v zahraničí
First Presbyterian Church of Annapolis, USA
Sbor v Annapolis patří k Presbyterní církvi USA,která je organizována na územně-presbyterním principu stejně jako církev naše. Spolupráce začala po studijním pobytu našeho kazatele Pavla Rumla v Baltimoru, kde se mimo jiné setkal a paní Betty McGinnis, která má v baltimorském seniorátu, kam patří i Annapolis, na starosti zahraniční vztahy. Následovala návštěva skupiny amerických presbyteriánů z tohoto seniorátu a po ní pak rozhodnutí o spolupráci mateřského sboru paní McGinnis v Annapolis a sboru letohradského. Annapoliští pomáhali při stavbě našeho kostela a během této doby se zde vystřídalo několik skupin amerických brigádníků. Z našeho sboru zase několik členů navštívilo sbor annapoliský. Komunikace byla o něco lepší, protože především nastupující mladá generace postupně zvládala angličtinu stále lépe a lépe. Díky elektronické komunikaci a neúnavné aktivitě paní Mc Ginnis byly vztahy stále velmi pevné.
Roku 1998 jsme uzavřeli písemnou smlouvu o vzájemné spolupráci (tento dokument, jehož smysl jsme zpočátku vůbec nechápali, jsme velmi ocenili, když bylo potřeba žádat o americké vízum). Po ukončení stavby kostela jsme hledali dále jak ve spolupráci pokračovat. Američané navrhli, že nám budou pomáhat ve studiu angličtiny. Přijela první skupina učitelů-dobrovolníků, kteří obětovali dovolenou, aby učili týden v Letohradě anglicky. Zpočátku probíhala výuka v rámci sboru, postupem času jsme ji otevírali i obyvatelům Letohradu a okolí. Učitelé zde strávili vždy 2 týdny, 1 týden učili, druhý měli na poznávání naší země i našeho sboru. Postupem času ale zájemců o vylepšení svých jazykových schopností ubývalo, atak jsme hledali jak dál. A zrodil se již legendární letní kemp s názvem Za angličtinou do kostela. Probíhá vždy o letních prázdninách, ze sboru v Annapolis přijede skupina teenagerů a 2-3 dospělých, kteří zajišťují program pro děti ve věku 8-12 let. Maximální počet účastníků je 60, a ten je naplněn již týden po zveřejnění přihlášek. Z naší strany se přidávají dobrovolníci, opět především z řad mládežníků. Pro mladé Američany je to často první příležitost příležitost ozkoušet si, jak se žije jinde než v USA.
Opačným směrem, do Annapolis, putují zejména mladí lidé, kteří zde mohou strávit několik týdnů. Bydlí v rodinách, zúčastňují se sborových aktivit, a tak poznávají jinou Ameriku, než jakou jim zprostředkovávají sdělovací prostředky nebo filmy.
V roce 2007 navštívila Annapolis 11členná skupina členů našeho sboru, kteří zde strávili dva týdny. Během nich zorganizovali českou neděli, na které mohli annapoliští presbyteriáni ochutnat českou kuchyni a rámcově se seznámit s naší historií i kulturou. Během týdne pak proběhly 2 tzv.workshopy, při kterých se Američané učili česky slovem i zpěvem, malovat velikonoční vejce a péct a zdobit perníky. O tento český program byl mimořádně veliký zájem, ochutnat sekanou s bramborovým salátem a švestkové buchty přišlo více než 100 lidí, na "dílny" přicházelo 20-30 lidí. Byla to dosud naše největší výprava, z americké strany stojí za zmínku velké putování v roce 2010, kdy se jejich delegace zúčastnila mimo jiné slavnosti k 85.výročí postavení kostela v Písařově.
Více o sboru zde.
Ev.-Luth.Kirchegemainde Jahnsdorf, Německo
Jahsdorf je vesnice vzdálená asi 20 minut od Chemnitzu (bývalý Karl-Marx.Stadt). Počet obyvatel Jahnsdorfu je kolem 3000, převážná většina je luterského vyznání. I tady jsme naráželi na jazykovou bariéru, kterou zdatně překonávali zejména dříve narození,a také kazatelka našeho sboru Jana Rumlová. Mezi oběma sbory vzniklo přátelství na úrovni několika rodin, které byli zdrojem "mezistátních" informací i iniciátory vzájemných návštěv. Za zmínku stojí především rodina Helbigova, kde je celkem 9 sourozenců s rodinami, většina z nich jsou aktivními členy sboru i propagátory našich kontaktů. Při vzájemných návštěvách bylo pro nás nesmírně zajímavé vidět, jak se tato část Německa vyrovnávala se sjednocením a s postkomunistickou krizí v oblasti zaměstnanosti a pracovních příležitostí. V Německu postupně dorůstala generace mladých, kteří komunikovali anglicky, což bylo příslibem i pro budoucí spolupráci. Ale člověk míní a život mění, mladí lidé se z stěhují do velkých měst, a sbor v Jahnsdorfu se postupně vylidňuje. Poslední ránu naší spolupráci zasadila církevní reforma v Sasku, která spojuje sbory do větších územních celků a faráři mají na starosti více sborů. V současnosti jsou kontakty v Jahnsdorfu pouze na úrovni rodin. Za dlouhá léta naší spolupráce jsme ale velmi vděčni.
Více o sboru zde.
Hausen, Švýcarsko
Spolupráce s reformovaným sborem ve švýcarském Hausenu byla inspirována uzavřeným partnerstvím mezi městem Letohrad a městem Hausen, které leží nedaleko Curychu.
Propagátory této spolupráce byli zejména kazatelé obou sborů, Pavel Ruml a Jurgen Schultz. Několikrát došlo k vzájemné návštěvě členů sborů, problémem byla bohužel jazyková bariéra. Na počátku 90.let bylo schopno domluvy v německém nebo anglickém jazyce skutečně pouze několik našich členů. Po odchodu faráře Schultze z Hausenu vzájemný kontakt obou sborů ustal.